↗Derivace pomocí ↗sufixu; je buď doprovázena změnou morfologické charakteristiky (_Adj.rychl‑ý‑(0) > _Subst.rychl‑ost‑(0)), n. se morfologická charakteristika formálně nemění (např. při ↗deminuci): _Subst.dům‑(0) > _Subst.dom‑ek‑(0). Sufix u ohebných slovních druhů v rámci popisů v duchu ↗OTS v č. dále segmentujeme na derivační sufix (mění význam: uč‑i‑tel(0)) a flektivní sufix (mění zpravidla morfologickou povahu – typ flexe základového slova: uč‑i‑tel(0)), který je nositelem gramatických rysů a ve slově stojí na jeho absolutní pravé periferii; tradičně se nazývá ↗koncovka: uč‑i‑tel_nom.sg.‑0, uč‑i‑tel_gen.sg.‑e, uč‑i‑tel_instr.sg.‑em, …; uč‑i‑tel‑ová‑n‑í‑_nom.sg.‑0, uč‑i‑tel‑ová‑n‑í‑_gen.sg.‑0, uč‑i‑tel‑ová‑n‑í‑_instr.sg.‑m; viz ↗koncovka. V jiných koncepcích je analýza slova učitel trojsufixová: uč‑i‑tel‑0.