Tvar adjektiv a adverbií; jeho tvoření je zcela pravidelné: z ↗komparativu prefixem nej‑: starší > nej‑starší, horší > nej‑horší; smutněji > nej‑smutněji, méně > nej‑méně. Za analytický s. se někdy pokládá tvoření typu „nej‑více / méně + adj./adv. v ↗pozitivu“: (i) nej‑více pracovitý / (ii) nej‑méně pracovitý; tvar (i) se může pokládat za ekvivalentní s prefixálně tvořenými s. (nejpracovitější ze všech X – nejvíce pracovitý ze všech X), od komparativu deverbálních adj. na ‑c(í) je takové tvoření převažující vedle tvarů s vloženým ‑n‑ (nejvíce vynikající ze všech X – nej‑vynikajícnější ze všech X); tvar (ii) pendant v prefixálně tvořeném s. nemá.

S. plní syntakticky čtyři funkce: ↗predikativu (Leopard je nejrychlejší ze všech savců // ze všech savců nejrychlejší), ↗atributu (Zvíře nejrychlejší ze všech savců // Ze všech savců nejrychlejší zvíře // Nejrychlejší zvíře ze všech savců je leopard), ↗doplňku (Petr se vrátil nejunavenější ze všech) a ↗adverbiále (Leopard běží nejrychleji ze všech savců // ze všech savců nejrychleji). Význam s. je předmětem dlouhodobých diskusí zvl. logických sémantiků; u nás se často rozlišuje s. srovnávací: nejstarší ze všech (viz ↗stupňování) a s. absolutní: nejlepší léta mého života (viz ↗elativ). Viz také ↗deadjektivní adjektivum, ↗deadjektivní adverbium, ↗stupňování, ↗pozitiv, ↗komparativ, ↗elativ.