TELEOLOGIE  (teleonomie)

Základní

Výklad založený nejen na příčinnosti, ale i na účelové orientaci (zaměřenosti na účel/cíl); teleologické aspekty jaz. systému a jeho vývoje byly zdůrazněny zejm. v klasické ↗Pražské škole; viz ✍Jakobson (1964); ✍Trost (1989); ✍Leška (1986). O souvislostech tohoto výkladu s vývojem filozofického a biologického myšlení v Rusku a v Evropě viz ✍Sériot (1999).

Rozšiřující
Literatura
  • Jakobson, R. Efforts towards a Means-Ends Model of Language in Interwar Continental Linguistics. In Vachek, J. (ed.), A Prague School Reader in Linguistics, 1964, 481–485.
  • Leška, O. Poznámky k teleologickému pojetí jazyka. In Nekvapil, J. & O. Šoltys (eds.), Linguistica 16, 1986, 63–100.
  • Sériot, P. The Impact of Czech and Russian Biology on the Linguistic Thought of the Prague Linguistic Circle. TCLP n.s. 3, 1999, 15–24.
  • Trost, P. Interlingualer und intralingualer Lautwandel. Linguistica generalia 4, 1989, 7–10.
Citace
Eva Hajičová (2017): TELEOLOGIE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/TELEOLOGIE (poslední přístup: 23. 11. 2024)

Další pojmy:

sémantika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka