DEPREFIXACE

Základní

V rámci ↗OTS bývá spolu s ↗desufixací zahrnuta mezi postupy tzv. zpětné derivace. Slovotvorný postup, který je opakem ↗prefixace: jedná se o odpojování slovotvorné předpony. V řadě jiných teorií není d. k dispozici. V č. jev velmi řídký, považuje se obvykle za výsledek básnické licence. Jsou tak tvořena slova jako: útes > tes, poslat > slát atd. Čistá d. není obvyklá. Okrajově bývá jeden prefix nahrazován jiným, pak jde o tzv. záměnnou derivaci, nazývanou též transprefixace, k níž dochází u derivátů vzniklých ↗cirkumfixací (prefixálně sufixálním odvozováním), např. po‑bled‑l‑ý‑(0) > při‑bled‑l‑ý‑(0). Viz také ↗mylná deprefixace.

Rozšiřující
Literatura
  • AGSČ, 2013.
  • Karlíková, H. Co může deprefixace nabídnout etymologii. In SEB 3, 2005, 137–141.
  • 1, 1986.
  • MSoČ 1, 2010.
  • TSČ, 1962, 23–24.
Citace
Zdenka Rusínová (2017): DEPREFIXACE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/DEPREFIXACE (poslední přístup: 4. 12. 2024)

Další pojmy:

gramatika slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka