Klasifikace písma je odvozená od klasifikace jeho ↗psací soustavy. Uvnitř dané psací soustavy pak hovoříme o typu daného písma z různých kritérií.

Pro ↗latinkové písmo můžeme rozlišit tyto typy: majuskulní × minuskulní písmo. Majuskulní písmo (např. T, R, E, K) je vypsatelné do dvoulinkového systému, písmo minuskulní do systému čtyřlinkového (např. t, r, e, k). Jinou klasifikací dle typu je na písmo stojací (kapitálky) a šikmé (kurzívní) apod. Latinková psací soustava běžně užívá typu smíšeného majuskulně‑miniskulního (užití jen jednoho typu je opět příznakové), zatímco míšení typu kapitálkového a kurzivního je samo o sobě příznakové, nepříznakové je jejich nemíšení. Někdy se jako typy pro modernější dobu užívá rozlišení antikvy (v zásadě latinky, jak je užita v tomto textu) oproti fraktuře, odvozené od kurzivy. Pozoruhodnou praxí pak bývalo míšení obou typů písma tehdy, pokud slova v textu pocházela z různých jazyků (podle etymologie), kdy se přecházelo od fraktury německé psací soustavy do antikvy latinské psací soustavy. Samotný vývoj písem je předmětem studia paleografie. Viz také ↗latinka, ↗hlaholice, ↗cyrilice.