Alternativní způsoby, jak říct „stejnou věc“ (W. Labov). V technickém jazyce labovovské, tj. ↗kvantitativní sociolingvistiky jde o vztah jazykové proměnné (variable) jakožto abstraktního konstruktu a jejích specifických formálních hodnot, totiž variant. Jaz. proměnná je množinou soupeřících variant. Např. jaz. proměnná /o/ může na počátku slov jako oko, oba, on nabýt formální hodnotu o, nebo vo.

Formální hodnoty jaz. proměnných mohou mít hodnotu sociální. Labov rozlišuje z tohoto hlediska indikátory, ukazatele (markers) a stereotypy. Indikátory jsou proměnné, jejichž hodnoty variují v závislosti na takových sociálních charakteristikách mluvčích, jako je třída (class), pohlaví n. generační příslušnost, ne však v závislosti na stupni formálnosti situace (na stylu). Hodnoty ukazatelů variují jak v závislosti na třídě (class), pohlaví n. generaci, tak v závislosti na stupni formálnosti situace. Hodnoty stereotypů variují pouze v závislosti na stylu. S tímto rozlišením souvisí to, v jaké míře si mluvčí hodnoty těchto proměnných uvědomují. Hodnoty indikátorů jsou nejméně uvědomované, a proto jsou v běžné komunikaci stylisticky poměrně málo využitelné. Naproti tomu hodnoty stereotypů jsou nejvíce uvědomované, jsou v zásadě kolektivní znalostí, a proto bývají stylisticky dobře využitelné (např. při parodickém užití; viz Ostravaci maji kratke zobaci). Ukazatelé, které z hlediska stupně uvědomovanosti stojí mezi indikátory a stereotypy, jsou nejdůležitější pro synchronní výzkum změn v jaz., a proto jsou v centru pozornosti sociolingvistiky. Vedle jaz. variace podmíněné faktory demografickými (viz indikátory) a situačními, resp. stylistickými (viz ukazatelé a stereotypy) se vyděluje variace inherentní; ta je – na základě dosavadních lingvistických poznatků – neprediktabilní (o inherentní variování může do jisté míry jít při míšení spisovných a tzv. obecněčeských morfologických forem). Dalším významným sociálním faktorem určujícím formální hodnoty jaz. proměnných, tedy variování jazyka, se ukázal být stupeň zapojení do sociálních sítí (✍Milroy(ová), 1987; ✍Wilson, 2010). ✍Eckert(ová) (2000) prokázala, že systematický etnografický výzkum může odhalit další sociální charakteristiky mluvčích (např. druh oblečení, který obvykle nosí), které korelují s jaz. hodnotami proměnných. Podle druhu jaz. prostředků, které variují, se nejčastěji rozlišuje variace fonologická, morfologická a (ne tak častá) syntaktická (č. příklady viz ✍Lanstyák, 2002:418–419). Jaz. variace se často zkoumá pomocí kvantitativních metod (viz ↗kvantitativní metody v sociolingvistice).

V.j. lze vystihnout i v termínech celých souborů jaz. prostředků, označovaných jako ↗variety.