VAROVACÍ VÝPOVĚĎ
Výpověď, jíž se mluvčí snaží přimět adresáta k tomu, aby se vyhnul takovému jednání (chování), které by pro něho mohlo mít negativní následky. V teoriích, které nerozlišují mezi větou a výpovědí, se používá termín varovací věta. Tato ↗komunikační funkce obsahuje tedy dvě složky: výzvu + negativní důsledky v případě jejího nesplnění. Mají-li povahu sankcí, je výpověď interpretována jako výhrůžná výpověď. Na výrazové rovině se dvojsložkovost těchto aktů projevuje v tom, že jsou vyjadřovány souvětnými konstrukcemi: (a) souřadným souvětím se spojkou nebo: v první větě je imperativem vyjádřen akt „výzvy“, ve druhé větě s futurem je vyjádřena událost, která je spojkou nebo označena jako negativní alternativa nesplnění výzvy (1); viz ✍VT (1985), kde jsou analyzovány i věty s příslovcem jinak; (b) podřadným souvětím podmínkovým (2); viz ✍Wunderlich (1976), ✍Karlík (1995):
(1) | a. | Umyj to nádobí, nebo se bude maminka zlobit | (varování) |
b. | Vypni tu televizi, nebo ti dám pár facek | (výhrůžka) | |
(2) | a. | Jestliže budeš toho psa dráždit, (tak) tě kousne | (varování) |
b. | Jestli neumyješ to nádobí, nepustím tě večer na diskotéku | (výhrůžka) |
Ve vhodných komunikačních situacích může být jako „varování“ n. „výhrůžka“ interpretována výpověď vyjadřující jen jednu z obou složek, tj. s formou věty výzvové (Nedráždi toho psa!) n. s formou věty oznamovací (Ten pes tě kousne!; Že tě ten pes kousne!).
V č. existují nadto ustálené (konvencializované) ↗komunikační výpovědní formy různého původu, které víceméně jednoznačně indikují (signalizují) obě zmíněné složky „varování“ a „výhrůžky“: Ne abys přišel pozdě!; Běda ti přijít pozdě!; Chraň se přijít pozdě!; Já ti dám přijít / chodit pozdě!.
Nepřímo (indirektně) bývá realizováno a indikováno „varování“ upozorněním na okolnosti (fakta), které presuponují při jejich nerespektování negativní konsekvence: Ta lávka je prohnilá?!; Ten pes kouše!; Padá omítka! Jejich obsah musí být k varovné funkci v kauzálním (vysvětlovacím, zdůvodňovacím) vztahu typu „neboť“; srov.: Nedráždi toho psa, nebo tě kousne × (Nedráždi toho psa), neboť (ten pes) kouše. Výstražnost takových „oznamovacích“ výpovědí Ten pes kouše!; Kouření způsobuje rakovinu! bývá často příznakově indikována prozodicky, příznakovou ↗polokadencí. Výrazným způsobem vyjádření možných negativních konsekvencí jsou výstražné výpovědi: Nespadni!; Spadneš!; Že spadneš!; viz ↗indirektní realizace komunikační funkce.
- Fraser, B. Warning and Threatening. In Centrum 3, 1975, 169–180.
- Grepl, M. Problematika klasifikace ilokučních aktů III. SPFFBU A 47, 1999, 95–100.
- Hancher, M. The Classification of Cooperative Illocutionary Acts. Language in Society 8, 1979, 1–14.
- Hirschová, M. Česká verba dicendi v performativním užití, 1988, 51–53.
- Karlík, P. Studie o českém souvětí, 1995, 57–71.
- Peetz, V. Promises and Threats. Mi 86, 1977, 578–581.
- Romportl, M. Věty varovací. SaS 34, 1973, 71–73.
- VT, 1985, 178–183.
- Wunderlich, D. Studien zur Sprechakttheorie, 1976, 272–292.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/VAROVACÍ VÝPOVĚĎ (poslední přístup: 3. 12. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka