Logická vlastnost definovatelná pomocí pravdivostních hodnot a vyplývání, která umožňuje vysvětlit licencování ↗negativně polaritních výrazů (NPI). Tento pojem byl do formální sémantiky zaveden ✍Zwartsem (1998), stal se pak široce užívaným díky pracím ✍Giannakidou(ové) (1998) a ✍Giannakidou(ové) (2006). Veridikalita a její inverzní vlastnost neveridikalita a ještě silnější antiveridikalita bývají pak definovány takto (✍Giannakidou(ová), 2006:589):

(Ne)veridikalita propozičních operátorů: (i) Propoziční operátor F je veridický, pokud z Fp plyne pravdivost p (nebo je jím alespoň presuponována), a to v epistemickém modelu ME(x) individua x; v ostatních případech je F neveridický. (ii) Neveridický operátor F je antiveridický, tehdy a jen tehdy když z Fp plyne, že propozice ne p je pravdivá alespoň v některých epistemických modelech ME(x) individua x: Fp  → ¬ p v některých ME(x).

Nejklasičtějším neveridickým operátorem (a samozřejmě i antiveridickým) je větná negace v přirozeném jazyce: F z definice je negace, výrok p např. Prší – z pravdivosti výroku Neprší plyne ¬ p (není pravda, že prší). Dalším příkladem antiveridického operátoru je např. předložka bez: Petr odešel bez zaplacení  →  Petr odešel  ∧ ¬ p, kde p = Petr zaplatil. Obě prostředí licencují NPI (např. č. výrazy typu sebemenší N): Petr nejevil sebemenší známky únavy n. Petr vylezl na skálu bez sebemenší známky únavy.

Pro nepropoziční operátory (např. ↗kvantifikátory) je rozšíření pojmu neveridikality poněkud problematičtější, obvyklý způsob je definování veridikality přes prázdnost (neveridikalita), případně neprázdnost (veridikalita) denotace významu kvantifikátoru, srov. definice ✍Zeijlstry (2004:43):

Determinátor DET je veridický s ohledem na svou NP nebo komplexní NP ∩ CP argument, tehdy a jen tehdy když platí, že z pravdivosti ∥DET NP VP∥ plyne pravdivost ∥NP∥ ≠ 0 nebo z pravdivosti ∥DET (NP ∩ CP) VP∥ plyne pravdivost ∥DET (NP ∩ CP)∥ ≠ 0; v ostatních případech je DET neveridický.

Z dané definice plyne, že komplexní determinátory jako méně než Num N jsou neveridické, protože např. pravdivost věty Na večírek přišlo méně než pět lidí připouští i možnost večírku bez lidí (srov. pak predikované licencování NPI: Méně než tři studenti měli u zkoušky sebemenší tušení o probrané látce). Problematické jsou nicméně determinátory/kvantifikátory jako málo, stěží, málokdy, pouze, které jsou veridické (srov. Málo lidí přišlo  →  Někdo přišel). Pro tyto případy používá ✍Giannakidou(ová) (2006:96) strategii známou už z ✍Linebarger(ové) (1987), tj. zachránění licencování pomocí pragmatického vyplývání:

Záchrana ne-veridikalitou: Polaritní výraz α může být zachráněn ve skopusu veridického výrazu γ ve větě S, pokud (a) globální kontext C věty S činí dosažitelnou větu S', která obsahuje ne-veridický výraz β; a (b) α může být ve větě S' asociována s β.

Vysvětlení licencování NPI kvantifikátorem jako málo (srov.: Málo studentů u zkoušky mělo sebemenší tušení o probrané látce) je pak podle Giannakidou(ové) možné tak, že věta jako Málo studentů u zkoušky mělo sebemenší tušení o probrané látce (S) činí dosažitelnou větu (implikatura) jako Ne mnoho studentů u zkoušky mělo sebemenší tušení o probrané látce, tzn. NPI je zachráněn větou, která je implikaturou původní věty S, která je sama o sobě veridická. Tento krok pak vede ke všem problémům, které jsou známé už od ✍Linebarger(ové) (1987). Konkrétně: jakákoliv propozice má (vzhledem ke globálnímu kontextu) velké množství implikatur/propozic z ní vyplývajících, které samy mohou být různým způsobem reprezentovány. Srov. např. neveridický determinátor oba, který nelicencuje NPI (*Oba studenti měli sebemenší tušení o látce), nicméně pravdivost věty Oba studenti přišli implikuje pravdivost vět Někteří studenti přišli i Ne všichni studenti přišli, kde se ve druhé větě vyskytuje neveridická konstituentová negace, která by měla být schopna zachránit NPI v původní větě s determinátorem oba. Jinými slovy, spoléhání na veridikalitu při vysvětlování licencování NPI vede k neodstranitelnému přegenerovávání. Z tohoto důvodu se většina vlivných současných sémantických prací vrací k pojmu ↗vyplývání dolů, který různým způsobem modifikují, nicméně v jádru ho považují za lepší východisko pro popis licencování NPI, než je neveridikalita (srov. ✍Gajewski, 2011).