ZÁVISLOSTNÍ GRAMATIKA  (dependenční gramatika)

Základní

Vymezení a popis přirozených jazyků (zejména jejich syntaktické struktury). Z.g. jsou na rozdíl od ↗bezprostředněsložkových gramatik založeny na přímých vztazích syntaktické závislosti mezi jednotlivými slovy ve větě: jde o binární vztah řídícího a závislého slova ve větě. Strukturu věty tak tvoří pouze její slova a syntaktické vztahy mezi nimi – z.g. nepoužívá neterminálních symbolů. Závislostní struktura věty bývá zachycena v podobě ↗závislostního stromu, v němž je každému uzlu přiřazeno slovo dané věty a navíc platí, že pro každý uzel u (s výjimkou vrcholu neboli kořenu stromu) existuje jediný uzel v takový, že u je podřízen uzlu v nějakým typem syntaktické závislosti; uzel v se pak nazývá řídící, uzel u závislý a ohodnocení uzlů, tj. slova uzlům přiřazená, tvoří syntagma. Naopak uzel u může mít na sobě několik závislých uzlů, jejich počet není a priori nijak omezen a odpovídá počtu slov, pro které je slovo přiřazené uzlu u slovem řídícím. Tak se vytváří hierarchická závislostní struktura věty, přičemž rekurzivně pojatá závislost se nazývá podřízeností: jestliže slovo s1 závisí na slově s2 a zároveň slovo s2 závisí na slově s3, říkáme, že slovo s1 je podřízeno slovu s3. Uzel se slovem, na němž nezávisí žádné jiné slovo, se nazývá „list“. Vrchol závislostní struktury netvoří symbol pro větu jako u ↗bezprostředněsložkových gramatik, nýbrž uzel ohodnocený finitním slovesem hlavní klauze. Na vztahu závislosti jsou založeny např. č. teorie ↗FGP, ↗MTT, word grammar ✍Hudsona (1984) aj. Viz také ↗dominace.

Pojem závislosti se týká primárně syntaxe, ale ne nutně: např. Meľčuk v ↗MTT rozlišuje tři typy závislosti: morfologickou (slovo s2 morfologicky závisí na slově s1, jestliže hodnota nějaké morfologické kategorie slova s2 je určena slovem s1), syntaktickou (slovo s2 syntakticky závisí na slově s1, jestliže slovo s1 reprezentuje syntagma (ss2) ve vnějších vztazích, tj. vůči nadřízenému slovu s3) a sémantickou (slovo s2 sémanticky závisí na slově s1, jestliže slovo s1 je sémantickým predikátem a s2 jeho argumentem). Např. ve větě Stařenka seděla na lavičce závisí slovo stařenka syntakticky a sémanticky na predikátu seděla, ale morfologicky závisí naopak finitní sloveso na slově stařenka (jmenný rod a číslo slovesného tvaru seděla jsou určeny slovem stařenka).

Rozšiřující
Literatura
  • Corbett, G. G. & N. M. Fraser ad. (eds.) Heads in Grammatical Theory, 1993.
  • Dikovsky, A. & L. Modina. Dependencies on the Other Side of the Curtain. Traitement Automatique des Langues (TAL) 41, 2000, 79–111.
  • Gaifman, H. Dependency Systems and Phrase Structure Systems. Information and Control 8, 1965, 304–337.
  • Havelka, J. Mathematical Properties of Dependency Trees and their Application to Natural Language Syntax. PhD. diss., MFF UK, Praha, 2007.
  • Hays, D. G. Dependency Theory: A Formalism and Some Observations. Lg 40, 1964, 511–525.
  • Hudson, R. A. Word Grammar, 1984.
  • Kunze, J. Abhängigskeitsgrammatik, 1975.
  • Meľčuk, I. A. Dependency Syntax, 1988.
  • Nichols, J. Head-marking and Dependent-marking Grammar. Lg 62, 1986, 56–119.
  • Robinson, J. J. A Dependency-based Transformational Grammar. In Actes du Xme Congrès international des linguistes 2, 1970, 807–813.
  • Sgall, P. Generativní popis jazyka a česká deklinace, 1967.
  • Sgall, P. & E. Hajičová ad. Meaning of the Sentence in Its Syntactic and Pragmatic Aspects, 1986.
  • Šmilauer, V. Učebnice větného rozboru, 1955.
  • Tesnière, L. Éléments de syntaxe structurale, 1959.
  • Těstělec, Ja. G. Vveděnije v obščij sintaksis, 2001.
Citace
Vladimír Petkevič (2017): ZÁVISLOSTNÍ GRAMATIKA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ZÁVISLOSTNÍ GRAMATIKA (poslední přístup: 21. 11. 2024)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka