Termín zavedený v ✍MČ 3 (1987), v jejímž pojetí jde o syntaktický vztah. Na rozdíl od ↗dominace se z.s.p. nepodílí na stupňové relační struktuře věty, nýbrž řadí vedle sebe dvě n. více složek (skupin, bloků) s touž funkcí, tj. žádná ze složek zmnožené skupiny není jinou složkou dominována / na jiné složce syntakticky závislá. Skupinou vytvářenou na principu z.s.p. lze obsadit každou syntaktickou pozici. Podle hledisek formálních i významových se rozlišují dva typy z.s.p.: (1) ↗koordinace, (2) ↗adordinace:

Z.s.p. se syntakticky chová jako jeden člen, proto, když se objeví na levé periferii věty, ↗klitiky následují hned za ní; viz (1) i (2).