↗Gesto podílející se na konceptualizaci předmětu komunikace (tématu). Jeho produkce je součástí myšlenkového a komunikačního úsilí jedince, probíhá spontánně a mluvčí si vytváření k.g. často příliš neuvědomují. Podle ✍Streecka (2009) spočívá podstatný rozdíl mezi k.g. a ↗zobrazovacími gesty, které rovněž přispívají ke konstrukci tématu, v rozdílné vizuální pozornosti věnované rukám: zatímco při produkci zobrazovacích gest upírá mluvčí zrak na své ruce a vyznačuje je tím jako místo, které je informačně důležité, produkce k.g. probíhá jakoby v pozadí, mluvčí se na své ruce nedívají a při mluvení bezděčně spoléhají na to, že jim ruce samy poskytnou obrazné schéma pro určitý obsah (✍Streeck, 2009:151). Neméně důležitým rozdílem je to, že k.g. nereferují ke konkrétním objektům n. dějům, jako je tomu u zobrazovacích gest, ale k abstraktním pojmům (často prostřednictvím metaforického přenesení, srov. ✍Cienki & Müller(ová), 2008). K.g. mohou ztvárnit duševní stavy (např. střídavý pohyb pravé a levé ruky nahoru a dolů doprovázený kymácivým pohybem horní části trupu může být gestickou konceptualizací váhavosti), abstraktní procesy (ruka vzdalující se od trupu v malých „skocích“ může konceptualizovat krokový/fázový postup) n. abstraktní pojmy (vodorovný pohyb ruky s dlaní otočenou dolů v různých výškách může konceptualizovat rozdílnost úrovní n. hierarchii). K.g. mohou být formálně jednoduchá (viz gesto vyjadřující cirkulaci na CD) nebo složená (viz gesto vyjadřující citlivost při vyhodnocování na CD.)

Podle ✍McNeilla (1992) ovlivňují k.g. myšlenkový proces gestikulujících osob (myšlení se v McNeillově koncepci konstituuje za účasti jazyka a ↗gestiky). Typicky se k.g. objevují malou chvíli před vyslovením slova se stejným n. podobným významem. Taková redundance může být výhodná, neboť zabraňuje falešnému porozumění n. neporozumění, jak dokládají např. empirické studie komunikace mezi učiteli a žáky (✍Goldin-Meadow(ová), 2004; ✍Šalamounová, 2013). Dochází také k případům, kdy se významy nesené gestem a významy nesené slovy nepřekrývají (gesture-speech mismatch). Tyto případy bývají interpretovány tak, že v mysli mluvčího jsou přítomny dvě myšlenky, které dosud nebyly integrovány (✍Goldin-Meadow(ová), 2004:317); konceptuální nesoulad je tu příznakem nově vznikající konceptualizace. K.g. jsou obecně pokládána za důležitý kognitivní nástroj (i když často užívaný neuvědoměle): pomáhají mluvčím uspořádat myšlenky a posléze je i verbalizovat (srov. ✍Kita, 2000).